Čtení se seniorklubem Ostaš v květnu

V květnu jsme se společně zasmáli při čtení povídky „Pálený kostelník“ z knížky Václava Luňáčka Quodlibet. Vedle humoru nás zaujalo i „polické nářečí“. V minulém článku jsem napsala – škoda, že je (nářečné výrazy) nikdo nezaznamenal, protože nenávratně mizí. A zaznamenal. Tentokrát přišly i dvě dcery pana učitele Baudyše Hana a Alena a přinesly sepsaná „Polická slovíčka známá i méně známá“. Originály dostaly sestry Seidlovy a kopie si domů odnášeli ostatní účastníci. Také regionální fond knihovny je obohacen o cenný přírůstek.

Společně jsme se domluvili, že alespoň část výrazů uveřejníme na našem webu. Pro připomenutí těm starším a pro informaci těm mladším. A třeba se někdo ozve a doplní práci pana Karla Baudyše. Začneme pěkně podle abecedy:

Almara - skříň
Bejzovat – hledat
Blábola – ten, kdo moc mluví (nesmysly)
Bodejť – samozřejmě
Břečka – sníh s vodou
Buclák – hliněný hrnec
Bunštyk – velký kámen
Cezák – květináč
Cifrák – obličej
Cimprlich – akorátní člověk

…další zase příště.