12. Noc s Andersenem, aneb jak se nespí v knihovně…

Vstupenkou na letošní Noc s Andersenem byla tajenka, k jejímuž rozluštění děti musely písmenka získat při luštění úkolů. Povedlo se to 18 třeťákům, se kterými jsme se sešli v knihovně v pátek v 18 hodin.

A začaly se dít věci. Jak se nespí v knihovně, nám představil večerníčkový Kanafásek (díky za něj). A pak se už děti zapojily do děje. Nejdříve si ve skupinkách musely přečíst úryvek z knížky Zdeňka Svěráka Tatínku, ta se ti povedla. Důležité bylo pochopit obsah, protože každá skupinka byla odpovědná za plnění úkolu na následující skoro noční procházce lesem. Při ní děti předvedly pantomimicky, co dělá tatínek Šíma. Pak ochutnávaly různé pochutiny podle pohádky o mlsném chobotu, vytvořily polštář a peřinu pro lesní skřítky, podle nafukovacího ramínka se utkaly s nafukovacími balónky. Došlo i na tajemná světýlka na již noční louce. Prostě výlet pro odvážné se vším všudy.

Po návratu a nezbytném občerstvení na nás čekala odbornice na mandaly. Děti se dozvěděly, co to jsou mandaly, jakou roli v nich hrají barvy. Jak nás barvy ovlivňují i v běžném životě. Pak si děti zkusily pastelkami vybarvit svou mandalu. A zase zpátky ke společné tvorbě. Po tanečku se světýlky – svíčkami ve skleničkách se tři skupinky děti pokusily vytvořit mandaly z přírodnin. Výsledek nás víc než překvapil, spíše nadchl. Ale to již začala sobota a my se konečně chystali do spacáků. Na dobrou noc ještě honem závěr knížky, jak to nakonec dopadlo s tatínkem Šímou a jeho pohádkou o hasicím přístroji. Kolem jedné hodiny po půlnoci děti usínaly a my tři knihovnice jsme měly příjemný pocit, že letošní Noc s Andersenem se povedla. Ráno už jen snídaně a kolem osmé hodiny jsme se rozcházeli domů.

Za všechny spáče knihovnice Kateřina Boučková, Věra Plachtová a Helena Sauerová